|
Vertaalhulp 33.2 |
|
Toelichting:
|
|
03. |
*
περὶ
(3) prepositie
μὲν
(3) partikel (combinatie: μὲν οὖν)
οὖν
(3) partikel (combinatie: μὲν οὖν)
τοῦ
(1) gen. sing. N. ὁ
μεγέθους
(1) gen. sing. N. μέγεθος
τῆς
(1) gen. sing. F. ὁ
ζημίας
(1) gen. sing. F. (noot 1)
1
1 ζημία, ἡ: straf.
ἅπαντας
(1) acc. plur. M. ἅπας
ὑμᾶς
(1) acc. plur. M. ὑμεῖς
νομίζω
(2) 1 sing. indic. praes., uitg.: act. νομίζω
τὴν
(1) acc. sing. F. ὁ
αὐτὴν
(1) acc. sing. F. αὐτός
διάνοιαν
(1) acc. sing. F. διάνοια
ἔχειν,
(2) inf. praes., uitg.: act. ἔχω
καὶ
(3) partikel, verbindend
οὐδένα(1) acc. sing. M. οὐδείς
|
|
|
οὕτως
(3) adverbium (noot 2)
2
2 οὕτως ... ὅστις: = οὕτως ... ὥστε.
ὀλιγώρως
(3) adverbium (noot 3)
3
3 ὀλιγωρώς: (adverbium) onverschillig.
διακεῖσθαι
(2) inf. praes., uitg.: med. διάκειμαι
ὅστις
(1) nom. sing. M. ὅστις (noot 2)
2
2 οὕτως ... ὅστις: = οὕτως ... ὥστε.
οἴεται
(2) 3 sing. indic. praes., uitg.: med. οἴομαι/οἶμαι
δεῖν
(2) inf. praes., uitg.: act. δεῖ
συγγνώμης
(1) gen. sing. F. (noot 4)
4
4 συγγνώμη, ἡ: vergiffenis.
τυγχάνειν
(2) inf. praes., uitg.: act. τυγχάνω (noot 5)
5
5 τυγχάνειν: de subjectsacc. in de AcI is: τοὺς τῶν τοιούτων ἔργων αἰτίους.
ἢ
(3) voegwoord
μικρᾶς
(1) gen. sing. F. μικρός
ζημίας
(1) gen. sing. F. (noot 1)
1
1 ζημία, ἡ: straf.
ἀξίους
(1) acc. plur. M. ἄξιος (noot 6)
66 ἀξίους: nl. εἶναι. de subjectsacc. is weer τοὺς τῶν τοιούτων ἔργων αἰτίους.
|
|
|
ἡγεῖται
(2) 3 sing. indic. praes., uitg.: med. ἡγέομαι
τοὺς
(1) acc. plur. M. ὁ
τῶν
(1) gen. plur. N. ὁ
τοιούτων
(1) gen. plur. N. τοιοῦτος *
ἔργων
(1) gen. plur. N. ἔργον
αἰτίους.(1) acc. plur. M. αἴτιος
| |
04. |
*
ἡγοῦμαι
(2) 1 sing. indic. praes., uitg.: med. ἡγέομαι
δέ,
(3) partikel, verbindend
ὦ
(3) neutrale markering van de vocativus
ἄνδρες,
(1) voc. plur. M. ἀνήρ
τοῦτό
(1) acc. sing. N. οὗτος
με
(1) acc. sing. M. ἐγώ
δεῖν
(2) inf. praes., uitg.: act. δεῖ
ἐπιδεῖξαι
(2) inf. aor. (sigm.), uitg.: act. (noot 7)
7
7 ἐπιδείκνυμι: aantonen, bewijzen.
ὡς
(3) voegwoord
ἐμοίχευεν
(2) 3 sing. imperf., uitg.: act. (noot 8)
8
8 μοιχεύω: + acc. overspel plegen met.
᾿Ερατοσθένης
(1) nom. sing. M. ᾿Ερατοσθένης
τὴν
(1) acc. sing. F. ὁ
γυναῖκα
(1) acc. sing. F. γυνή
τὴν(1) acc. sing. F. ὁ
|
|
|
ἐμὴν
(1) acc. sing. F. ἐμός
καὶ
(3) partikel, verbindend
ἐκείνην
(1) acc. sing. F. ἐκεῖνος
τε
(3) partikel (verbindende combinatie: τε...καί...καί)
διέφθειρε
(2) 3 sing. indic. aor. (ps.-sigm.)., uitg.: act. διαφθείρω (noot 9)
9
9 διαφθείρω: hier: verleiden.
καὶ
(3) partikel (verbindende combinatie: τε...καί...καί)
τοὺς
(1) acc. plur. M. ὁ
παῖδας
(1) acc. plur. M. παῖς
τοὺς
(1) acc. plur. M. ὁ
ἐμοὺς
(1) acc. plur. M. ἐμός
ᾔσχυνε
(2) 3 sing. indic. aor. (ps.-sigm.), uitg.: act.
10
(noot 10) 10 αἰσχύνω: te schande maken.
καὶ
(3) partikel (verbindende combinatie: τε...καί...καί)
ἐμὲ
(1) acc. sing. M. ἐγώ
αὐτὸν
(1) acc. sing. M. αὐτός
ὕβρισεν
(2) 3 sing. indic. aor. (sigm.)., uitg.: act. ὑβρίζω
εἰς
(3) prepositie
τὴν(1) acc. sing. F. ὁ
|
|
|
οἰκίαν
(1) acc. sing. F. οἰκία
τὴν
(1) acc. sing. F. ὁ
ἐμὴν
(1) acc. sing. F. ἐμός
εἰσιών,
(2) nom. sing. M. ptc. praes., uitg.: act. εἴσειμι (εἶμι)
καὶ
(3) partikel, verbindend
οὔτε
(3) partikel (combinatie: οὔτε...οὔτε...οὔτε)
ἔχθρα
(1) nom. sing. F. (noot 11)
11
11 ἔχθρα, ἡ: vijandschap.
ἐμοὶ
(1) dat. sing. M. ἐγώ
καὶ
(3) partikel, verbindend
ἐκείνῳ
(1) dat. sing. M. ἐκεῖνος
οὐδεμία
(1) nom. sing. F. οὐδείς
ἦν
(2) 3 sing. imperf, uitg.: act. εἰμί
πλὴν
(3) prepositie
ταύτης,
(1) gen. sing. F. οὗτος
οὔτε
(3) partikel (combinatie: οὔτε...οὔτε...οὔτε)
χρημάτων(1) gen. plur. N. χρήματα (plur.) (χρῆμα)
|
|
|
ἕνεκα
(3) "prepositie" (in postpositie = achterplaatsing)
ἔπραξα
(2) 3 sing. indic. aor. (sigm.), uitg.: act. πράττω
ταῦτα,
(1) acc. plur. N. οὗτος
ἵνα
(3) voegwoord
πλούσιος
(1) nom. sing. M. πλούσιος
ἐκ
(3) prepositie (ἐκ/ἐξ)
πένητος
(1) gen. sing. M. (noot 12)
12
12 πένης, πένητος: (adiectivum) arm.
γένωμαι,
(2) 1 sing. coni. aor. (them.), uitg.: med. γίγνομαι
οὔτε
(3) partikel (combinatie: οὔτε...οὔτε...οὔτε)
ἄλλου
(1) gen. sing. N. ἄλλος
κέρδους
(1) gen. sing. N. κέρδος
οὐδενὸς
(1) gen. sing. N. οὐδείς (noot 13)
13
13 ἄλλου κέρδους οὐδενός: nl. ἕνεκα.
πλὴν(3) prepositie
|
|
|
τῆς
(1) gen. sing. F. ὁ
κατὰ
(3) prepositie
τοὺς
(1) acc. plur. M. ὁ
νόμους
(1) acc. plur. M. νόμος
τιμωρίας.(1) gen. sing. F. τιμωρία
|
|
05. |
*
ἐγώ
(1) nom. sing. M. ἐγώ
τοίνυν
(3) partikel
ἐξ
(3) prepositie (ἐκ/ἐξ)
ἀρχῆς
(1) gen. sing. F. ἀρχή
ὑμῖν
(1) dat. plur. M. ὑμεῖς
ἅπαντα
(1) acc. plur. N. ἅπας
ἐπιδείξω
(2) 1 sing. indic. fut., uitg.: act. (noot 7)
7
7 ἐπιδείκνυμι: aantonen, bewijzen.
τὰ
(1) acc. plur. N. ὁ
ἐμαυτοῦ
(1) gen. sing. M. ἐμαυτοῦ
πράγματα
(1) acc. plur. N. πρᾶγμα
οὐδὲν
(1) acc. sing. N. οὐδείς
παραλείπων
(2) nom. sing. M. ptc. praes., uitg.: act. (noot 14)
14,
14 παραλείπω: achterwege laten.
ἀλλὰ(3) partikel, verbindend+
|
|
|
λέγων
(2) nom. sing. M. ptc. praes., uitg.: act. λέγω
τἀληθῆ
(1) acc. plur. N. ὁ + acc. plur. N. ἀληθής
15·
(noot 15) 15 τἀληθῆ: = τὰ ἀληθῆ.
*
ταύτην
(1) acc. sing. F. οὗτος
γὰρ
(3) partikel, verbindend+
ἐμαυτῷ
(1) dat. sing. M. ἐμαυτοῦ
μόνην
(1) acc. sing. F. μόνος
ἡγοῦμαι
(2) 1 sing. indic. praes., uitg.: med. ἡγέομαι
σωτηρίαν,
(1) acc. sing. F. σωτηρία
ἐὰν
(3) voegwoord (εἰ + ἄν)
ὑμῖν
(1) dat. plur. M. ὑμεῖς
εἰπεῖν
(2) inf. aor. (them.), uitg.: act. λέγω
ἅπαντα
(1) acc. plur. N. ἅπας
δυνηθῶ
(2) 1 sing. coni. aor. (θη), uitg.: act. (noot 16)
1616 ἐδυνήθην: aoristus van δύναμαι.
|
|
|
(2) acc. plur. N. ptc. perf., uitg.: med. (πράττω)
|
|